Teapot

lill — Thu, 26 Jan 2012 12:02:37 +0000

finally broken but have to move forward, cause exams and stuff. well, life… you just suck, you son of a bitch.

lill — Fri, 30 Dec 2011 20:47:18 +0000

From the Twilight I’ve been born,

through the shadows I have walked,

but I truly hadn’t seen the stars

nor the sun before.

I have entered the world of Gloom,

gaining power, gaining strength

but the further we go, the more must we pay

every day and every night

giving back what we have borrowed,

every whisper, every breath.

Every day and every night,

the Light, the Dark, forever rival,

as the colors have to fade,

in the Gloom the sides don’t matter.

I know my role in this play,

a single pawn trying to gamble,

but the wager is too high,

draining my life makes me tremble

as one day, I’ll loose completely,

and in the deepest shadow my life will go.

Nalezeno naškrábané na okrajích zápisníku

patřícího Lilian Leigh Garrat s datací 27. 11. 2011

Give me some roses and I’ll give you sunshine

lill — Thu, 03 Nov 2011 10:39:17 +0000

Uprostřed myšlenek nejsem schopná se soustředit. Energie dochází a já nechápu proč jediné slovo, které mé uši zachycují z nic neříkajícího výkladu je „parita“. A pak zase nic. Jen myšlenky, vzpomínky. Svět se tak nějak sám přede mnou uzavřel. Uprostřed hudby, písmen knih a frázemi seriálů je mi teď snad nejvíce bezpečno. A nic jiného jako by teď snad ani neexistovalo. Vakuum naplněné školou, irskými tanci a starostmi. S občasným růžovým obláčkem koťat. Jinak nic. Vše se prostě tak nějak smrsklo. Pokaždé když pohlédnu z okna cítím slabou otupělost a smutek. Vlastne ale netuším, jestli vůbec něco cítím. Připadám si spíš jako patetická skořápka pro neustále kritizovaný stroj. A to ani není dobrá metafora. Měla bych se naučit si věci nevyčítat, být spokojná s tím co mám, užívat si jakékoliv své rozhodnutí. Kdyby to jen bylo tak jednoduché. Měnit myšlenkou realitu – to není má silná parketa. Jsem mnohem lepší v sebelítosti a snaze přežít díky tomu, že se dnem za dnem upínám k tomu, že „snad zase bude lépe“. Jen tomu věřit je těžší a těží. Avšak dokud je čaj, má smysl žít. Hrozivé klišé, neníliž pravda.

Sunshine, roses and those other annoying things

lill — Thu, 27 Oct 2011 19:16:33 +0000

bored, kinda lonely in the friends department and going through stuff. just… stuff. and everything is unfuc*ng hard lately. rrrrrgghhhhh ňah-ňah-ňah. like I’m trying, ok? it’s just not that easy anymore. all that screaming and shouting and… god, I just… I actually don’t have that much friends and in past two or three weeks I didn’t seen anybody else that my Draken, my mum and my schoolmates. One person, who was really dear to me stop talking to my suddenly like seven months ago. My other friend is in Pardubice and I see her only on my irish dancing lessons even she promised me that we will do something together. And all those fantasy-people are just drinking or whatever and I just need a friend. Is that so weird? Yeah, but my life is just roses and sunshine, thanks for asking.

Too much going on

lill — Tue, 23 Aug 2011 20:37:00 +0000

“Piglet sidled up to Pooh from behind. „Pooh,“ he whispered.

„Yes, Piglet?“

„Nothing,“ said Piglet, taking Pooh’s paw, „I just wanted to be sure of you“

… from Winnie the Pooh

Apparently I’m a psycho.

lill — Mon, 11 Jul 2011 10:18:42 +0000

Byla jsem seřvána. Rozepsala jsem článek, který popisoval, proč mne to strašně mrzí. Byla jsem seřvána znovu. Rozhodla jsem se, že nebudu kafrat a smutnit, ale že si uvařím čaj a buď budu pokračovat ve čtení Rukověti bojovníka světla (díky Zaantare!) a nebo si přečtu kousek Čtyř dohod. A pokusím se nemyslet na to, že mi bylo doporučeno zavolat psychiatře, anžto jsem prý v evidentní „psychické nepohodě“ (a proč jsem tedy v posledních týdnech se sebou docela spokojená a jediné co mi vadí, je negativita mých příbuzných a snaha okolí mne vytočit za každou cenu, ikdyž zoufale nechci být vytáčena). Půjdu si hezky dál sumírovat jak si změnit životní a denní režim tak, abych přestala lpět na starých trápeních a vzpomínkách, začala se více chválit a přestala si připadat vytržená z kontextu. Kruci, vždyť mně se věci v poslední době daří. A to, že je pro někoho snazší z deprese obviňovat okolí, než si připustit vlastní duševní problémy, není můj problém. Já svou pomoc nabídla. Více dělat nemůžu.

Mimochodem: Yunnan Bai Mu Dan Spring 2011 je absolutně rozkošný a ohromnou radost mi dělá Pure Art. Venku už je zase přežitelně a došel mi prstýnek s vrtulkou. Takže vzazo kol a kolem, věci jsou fajn – tak mi netvrďte, že jsem zralá pro psychiatrickou léčebnu, nebo se vážně rozčílím. A následně možná i zcvoknu. Což je samozřejmě vtip. Chjo, já jdu teda holt uklízet, když jsem si to dneska dala za úkol. :-)

malinko literárna

lill — Sun, 26 Jun 2011 20:19:13 +0000

Invictus by William Ernest Henley

Out of the night that covers me,
Black as the Pit from pole to pole,
I thank whatever gods may be
For my unconquerable soul.

In the fell clutch of circumstance
I have not winced nor cried aloud.
Under the bludgeonings of chance
My head is bloody, but unbowed.

Beyond this place of wrath and tears
Looms but the Horror of the shade,
And yet the menace of the years
Finds, and shall find, me unafraid.

It matters not how strait the gate,
How charged with punishments the scroll.
I am the master of my fate:
I am the captain of my soul.

lill — Sun, 26 Jun 2011 14:37:08 +0000

Konec konců, o tom co v našem životě vnímáme jako špatné, rozhodujeme jenom my sami.

pra-pra-pra-prázdniny!

lill — Tue, 14 Jun 2011 15:57:40 +0000

Konečně jest zkouškové za mnou. Konečně se nemusím nervovat a mít výčitky, že dělám něco (cokoliv) jiného než učení. Svět se zase vrátí do normálu a já třeba nechám zahojit své ožižlané ruce a nehty Necelý měsíc zkouškového vážně nebyl přijemný, ale nedá se říct, že by to byla „hrůza“ v pravém slova smyslu. Jednak mne vlastně všechno to učení baví a jsem svým způsobem ráda, že nám to nedávají zadarmo. Pravda, nevím co bych dělala bez vší té podpory a tolerance ze strany všech zúčastněných, protože mé nervózní a podrážděné chování asi nebylo lehké zvládat. Každopádně, teď už mne čeká jen pár formalit, jako orazítkování indexu a vrácení knih do knihovny a tradáá školo na tři měsíce.

Obrovsky se těším na léto a přírodu, čtení a hraní, úklid mého pokoje, který připomíná skládku papírů, poznámek a učebnic více, než obyvatelný prostor, spoustu čaje a odpočinek. Vlastně jsem tak utahaná a vyčerpaná, že nejdříve musím nabrat trochu energie, abych vůbec mohla konec semestru oslavit. Už jen, aby nebylo takové horko a trošku více oblačno a nebudu si mít na co stěžovat! A teď sebou jdu plácnout do postele a smát se tomo že vlastně nic nemusím. Svět už je zase docela hezké místo k žití

My school is killing my mood.

lill — Sat, 04 Jun 2011 09:33:07 +0000

Já a učení. Hugh Laurie a studený čaj. Chtělo by to stetson, kafe a cigára. Kavárnu, spoustu kouře, piáno. Jenže nezbývá nic jiného, než studovat, studovat a taky ideálně uklízet. A kdo ví, co z toho se vlastně uskuteční, vzhledem k mé lenosti a nedostatku motivace. Mě už to učení totiž vůbec, ale vůbec nebaví. To alespoň nemůže být venku nějaké normální (rozumějte studijní) počasi?